LIDÉ SI PLETOU DATUMY

Datum spotřeby a datum minimální trvanlivosti. Na první pohled to vypadá, že jde o stejné údaje. Jenže mezi oběma je podstatný rozdíl, který vám může způsobit třeba i zdravotní problémy. Jana Bezdíčková z Ústí nad Labem počítá každou korunu. V obchodech tak vyhledává nejraději zboží ve slevách, aby co nejvíc ušetřila. Ne vždy se to ale vyplatí. Kvůli zlevněným jogurtům totiž málem skončila v nemocnici. Problém je v tom, že paní Bezdíčková ještě do nedávna vůbec neznala dva naprosto odlišné pojmy. Datum spotřeby a datum minimální trvanlivosti. Spotřeba je údaj, který e používá pro potraviny, které podléhají rychle zkáze. Chlazená drůbež, mléčné výrobky, ryby. Datum minimální trvanlivosti mají zase třeba čokolády, sušenky a konzervy, tedy potraviny, které vydrží déle. Důležité je vědět, že u minimální trvanlivosti se uvádí den, kdy ještě výrobce garantuje kvalitu. Po tomto datu je výrobek stále ještě neškodný několik dnů. U data spotřeby jde ale o maximální možný den, kdy například právě jogurt můžete sníst. Po tomto datu se takové zboží nesmí prodávat. Jenže lidé mají v těchto dvou pojmech zmatek a tak není divu, že se podobné případy stále opakují.