Ústecký kraj má smutné prvenství. Z celé republiky je tu nejvíce tyranů. Jejich počet rok od roku roste. Na severu Čech bylo loni z domácností vykázáno 134 lidí, což je dvakrát více než v roce předcházejícím. Přesto jde jen o zlomek. Řada případů se na veřejnost ani nedostane.
Odhaduje se, že každá pátá rodina v Česku zažila domácí násilí. Své o tom ví i 35letá Aneta z Teplic. Před třemi lety se seznámila se stejně starým mužem. Změnil se jí život, připadala si jako v pohádce. Po dvou měsících byla svatba a pak začalo peklo.
Aneta:
"Vyčítal mi, že jsem tlustá, nikam mě sebou nebral, posmíval se mi, že se za mě stydí, no a vlastně těsně před porodem mě zbil, ani nevím proč, vzpomínám si, že jsem asi neuklidila hrnek ze stolu."
Nadávky a mlácení byly na denním pořádku. Aneta ale neměla sílu odejít a tak týrání snášela dál.
Aneta:
"Strkal do mě, pak mě fackoval, vyhazoval mi věci ze skříně. Pak jsem ho taky musela někdy i odprosit na kolenou, protože jsem prý zlobila."
Pomohli jí až v intervenčním centru. Tři roky se tam odhodlávala jít. Anetě poskytli azyl a vyřídili přestěhování do nového bytu.
Intervenční centrum, které pomáhá lidem ohroženým domácím násilím najdete v každém kraji minimálně jedno.
Terčem domácího násilí se mohou stát i muži nebo také prarodiče. Důležité je ale vždy včas vyhledat pomoc a zavolat policii.
Veronika Hyšplerová, mluvčí ústecké policie: "V případě, že policisté na místě vyhodnotí, že situace nese znaky domácího násilí, tak mají oprávnění násilnou osobu na 10 dnů vykázat."
Martina Vojtíšková, vedoucí Intervenčního centra pro Ústecký kraj: "Určitě je na místě nezničit stopy po napadení, nemyslím jenom na těle, ale samozřejmě i stopy, které vypovídají o ničení nábytku o nějakém boji v bytě."
Pokud bude dostatek důkazů, může si jít násilník sednout až na 4 roky do vězení.